Paragrafové znění Pozměňovacího návrhu neodpovídá cílům deklarovaným jeho předkladateli. Jeho předkladatelé argumentují, že pozastavení vydávání státních občanství je „mimořádným a dočasným opatřením“ reagujícím na ozbrojenou agresi Ruské federace proti Ukrajině. Ve skutečnosti však (neznámo, zda vinou legislativní chyby, či záměrně) dochází k přerušení projednávání žádostí o občanství občanů Ruské federace, a to na časově neomezenou dobu.
Ustanovení § 7y odst. 1 stanoví, že „Řízení o žádosti o udělení státního občanství České republiky, kterou podá státní občan Ruské federace nebo která je podána za státního občana Ruské federace staršího 15 let, se přeruší dnem následujícím po dni, kdy je žádost doručena Ministerstvu vnitra postupem podle § 21 odst. 1 zákona o státním občanství České republiky.“
Ustanovení § 7y odst. 2 pak stanoví, že „v řízení přerušeném podle odstavce 1 se pokračuje dnem následujícím po dni pozbytí účinnosti ustanovení § 2 tohoto zákona.“ Ustanovení § 2 obsahuje obecnou definici dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky.[1]
Za touto konstrukcí stojí nejspíše úvaha, že dočasná ochrana bude trvat tak dlouho, dokud bude trvat válka na Ukrajině, a je založena na skutečnosti, že dle aktuálního znění je účinnost ustanovení § 2 časově omezena, viz § 9 odst. 2 Zákona: „Ustanovení § 1 až § 5a odst. 1, § 5a odst. 3 až § 6 odst. 10 a § 6 odst. 14 až § 8 pozbývají platnosti uplynutím dne 31. března 2025.“
Tato úvaha je však vadná. Jednou ze změn, které přináší Sněmovní tisk, je zrušení časového omezení účinnosti části Zákona; Zákon má být účinný jako celek po neomezenou dobu. Viz část první, čl. 1 bod 32 Sněmovního tisku: „32. V § 9 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1,“ a důvodová zpráva k danému ustanovení: „Zrušuje se ustanovení o omezené platnosti zákona č. 65/2022 Sb. Jak je uvedeno výše, platnost zákona nebude omezena konkrétní dobou. Řada jeho institutů však bude aplikována pouze, umožní-li to příslušná rozhodnutí Rady Evropské unie.“
Ve výsledku tak § 2 zůstane platný po časově neomezenou dobu (po skončení dočasné ochrany se stane maximálně obsoletním), a v souladu s § 7y odst. 2 zůstanou řízení o žádostech o udělení občanství Rusům přerušena na neomezenou dobu.
Z toho plyne i vnitřní rozpornost a nesmyslnost celého Pozměňovacího návrhu – pokud řízení o žádostech o udělení českého občanství zůstanou navždy přerušená a Ministerstvo o udělení rozhodnutí nikdy nerozhodne, je nesmyslné normovat pravidlo o tom, že před nabytím českého občanství se ruský státní příslušník musí vzdát ruského občanství.
[1] § 2
Dočasnou ochranou se rozumí oprávnění k pobytu na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky v návaznosti na rozhodnutí Rady.