Snaha předkladatelů Pozměňovacího návrhu o pozastavení udělování občanství a/nebo zamezení dvojího občanství by mohla být pochopitelná, pokud by z rozhodovací praxe Ministerstva vyplynulo, že dlouhodobě existuje natolik významné množství žadatelů o české občanství, jejichž žádosti jsou zamítány z bezpečnostních důvodů, že je není možné filtrovat jednotlivě na základě dosavadní právní úpravy.
Oficiální statistika Ministerstva rozhodovací praxe o udělení občanství však tezi o nutnosti omezení vydávání občanství Rusům přímo vyvrací.
Níže uvedená tabulka[1] uvádí počty cizinců, jimž bylo uděleno státní občanství ČR v letech 2019 až 2023, společně s rozpadem, kolik z těchto osob bylo státních občanů Ruské federace, Ukrajiny a Běloruska.
| Nabytí státního občanství České republiky udělením podle § 11 zákona č. 186/2013 Sb. | |||||
| 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | |
| Celkem osob | 2973 vč.14 azylantů | 2323 vč.31 azylantů | 4298 vč. 26 azylantů | 3949 vč. 14 azylantů | 4426 vč. 22 azylantů |
| z toho SO Ukrajiny | 1003 vč. 6 azylantů | 936 vč. 3 azylantů | 1483 vč. 2 azylantů | 1370 vč. 3 azylantů | 1257 vč. 3 azylantů |
| z toho SO Ruska | 574 vč. 2 azylantů | 511 vč. 3 azylantů | 917 vč. 1 azylanta | 798 vč. 1 azylanta | 1176 vč. 1 azylanta |
| z toho SO Běloruska | 107 vč. 0 azylantů | 106 vč. 9 azylantů | 139 vč. 6 azylantů | 121 vč. 1 azylanta | 168 vč. 1 azylanta |
Níže uvedená tabulka obsahuje údaje o zamítavých rozhodnutích o udělení státního občanství ČR, opět s daty ohledně občanů Ruska, Běloruska a Ukrajiny.
| Počty vydaných zamítavých rozhodnutí v řízeních o žádostech o udělení státního občanství České republiky podaných podle § 11 zákona č. 186/2013 Sb. | |||||
| 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | |
| Celkem rozhodnutí o zamítnutí žádosti | 214 | 185 | 163 | 151 | 144 |
| z toho SO Ukrajiny | 56 | 81 | 51 | 39 | 35 |
| z toho SO Ruska | 33 | 24 | 30 | 26 | 29 |
| z toho SO Běloruska | 4 | 1 | 6 | 7 | 10 |
Z těchto dat zaprvé plyne, že počet zamítnutých žádostí Rusů o občanství ČR je minimální. V roce 2023 (tj. v druhém roce války) bylo občanům Ruské federace uděleno 1176 občanství a zamítnuto bylo pouze 29 žádostí. Ministerstvo tedy zamítlo pouze 2,41 % (!) žádostí. Je přitom nutné si uvědomit, že uvedená statistika uvádí žádosti zamítnuté ze všech zákonných důvodů, nikoli jen těch, které byly zamítnuty z důvodu ohrožení státní bezpečnosti (k tomu viz statistika níže).[2]
V roce 2023 bylo všem cizincům (bez rozdílu státní příslušnosti) uděleno celkem 4426 občanství a zamítnuto 144 žádostí, tj. zamítnuto bylo 3,15 % žádostí. Úspěšnost ruských žadatelů o české občanství tak v roce 2023 byla ve srovnání se všemi ostatními cizinci dokonce nadprůměrná.
Poměr mezi udělenými státními občanstvími a zamítavými žádostmi se přitom u státních občanů Ruské federace dokonce zlepšuje. Zatímco v roce 2019 bylo zamítnuto 5,44 % žádostí (574 uděleno, 33 zamítnuto), v roce 2023 bylo procento méně než poloviční.
Ministerstvo jsme žádali též o údaje o počtu zamítnutých žádostí o státní občanství na základě § 13 odst. 2 zákona o státním občanství ČR, tj. z důvodu možného ohrožení bezpečnosti státu, a o informaci, kolik z nich se týkalo občanů Ruska. Dle oficiálních statistik se počet takto zamítnutých žádostí pohybuje pouze okolo dvou desítek ročně. Kolik z těchto nebezpečných žadatelů byli Rusové, nám Ministerstvo nesdělilo, neboť tuto statistiku vůbec nevede!
| Četnost důvodů zamítnutí žádosti o udělení státního občanství ČR k 21.11.2024 (ohledně všech cizinců bez rozdílu státní příslušnosti, nikoli jen Rusů) | |||||
| 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | |
| Dle § 13 odst. 2 | 25 | 26 | 29 | 24 | 12 |
Z výše uvedených dat je evidentní, že občané Ruské federace žádající o české občanství nepředstavují hrozbu pro státní bezpečnost a neexistuje žádný důvod pro přijetí jakékoli zvláštní úpravy nabývání občanství pro občany Ruska, natožpak pro trvalé přerušení projednávání jejich žádostí; v opačném případě by počet zamítnutých žádostí o občanství nebyl zcela marginální. Jednotlivé případy pochybných či nebezpečných žadatelů je možné a nezbytné adekvátně eliminovat a jejich žádosti zamítnout již dle stávající úpravy. Iniciativu autorů Pozměňovacího návrhu tak lze vnímat jako populismus na úkor obyvatel ČR, kteří nemají volební právo a mají jen omezené možnosti se bránit.
Pokud by ovšem Ministerstvo podporovalo přijetí Pozměňovacího návrhu i navzdory výše uvedené statistice, uvedené si nelze vykládat jinak, než že aktuální praxe Ministerstva a dalších orgánů podávajících stanoviska k udělování občanství (Policie ČR, zpravodajské služby) je neuspokojivá a tyto orgány nedokážou identifikovat osoby představující hrozbu pro bezpečnost ČR. V takovém případě by však adekvátní reakcí nemělo být zamezení nabytí občanství jedné skupině obyvatel, nýbrž důkladná analýza rozhodovací praxe, reforma systému udělování státních občanství a personální posílení oddělení státního občanství na Ministerstvu. Osobami představujícími hrozbu pro státní bezpečnost nemusejí být jen Rusové, ale i občané jiných států.
[1] Tato data, stejně jako další uvedená v tomto shrnutí, jsou data vyžádaná na základě žádostí dle zákona o svobodném přístupu k informacím a získaná od Ministerstva odpověďmi č.j. MV- 1109-62/VS-2024 ze dne 4.10.2024 a č.j. MV-173351-2/VS-2024 ze dne 21.11.2024 . V případě potřeby Vám rádi zašleme originály odpovědí Ministerstva.
[2] Těmito důvody může být např. neprokázání dostatečné integrace do české společnosti, neprokázání doby pobytu, nadměrné zatěžování sociálního systému, zamítnutí žádosti nezletilému dítěti na základě principu jednotného občanství v rodině apod. Tyto případy lze hodnotit různě, ale jen sotva hovořit o tom, že takováto osoba představuje hrozbu pro bezpečnost ČR.