Už měsíc probíhají diskuse ohledně novely zákona Lex Ukrajina „Zvláštní pravidla pro udělování občanství České republiky” pro žijící zde ruské občany, kterou inicioval Martin Exner – poslanec ze strany STAN s podporou ministra vnitra Víta Rakušana, BIS a Rady bezpečností. Měsíc, co Rusové, kteří se ucházejí o občanství, se snaží pochopit, co vlastně tato novela přináší.
Martin Exner snadno uráží lidi tím, že nazývá je matrjoškami. V posledních měsících v médiích byla zahájena celá řada „špionážních dobrodružství“ Rusů v České republice. A zatímco občané země začínají podezírat svého ruského souseda, že je agentem KGB, ukazuje se, že matrjoškou je samotná novela.
Skrytý hlavní cíl a problém novely nespočívá v požadavku pozbytí ruského občanství před udělením českého. Ačkoli pozbytí ruského občanství je často také vážnou potíži pro tisíce Rusů žijících v ČR. Hlavním problémem je úplné zmrazení všech žádostí o občanství podaných Rusy od okamžiku nabytí účinnosti zákona. To vyplývá z § 7x a § 7y novely, které mají platit tak dlouho, jak dlouho bude v platnosti §2. A po schválení zákona má §2 platit neomezeně.
Z jeho vznešeného postavení Exner nabízí řadu výjimek pro Rusy, kteří se mohou ucházet o občanství ve stejném poměru jako ostatní cizinci, pokud splňují podmínky pro udělení výjimky. Například, pro děti do 15 let (nicméně, podle údajů MVČR prakticky všechny žádosti o udělení občanství pro děti bez rodičů jsou odmítány), disidenty a politické uprchlíky, vynikající sportovce a vědce.
Podle tvrzení samotného pána Exnera a Rady bezpečností je tato novela zaměřena na ochranu státní bezpečnosti, ale pojďme se podívat, zda je tomu skutečně tak? Nebo nás jenom klamou pro populismus, mezitím urážejí, manipulují veřejným míněním, vyvolávají u spoluobčanů pocit nenávisti a nebezpečí a diskriminují celou národnostní menšinu? Připomínáme, že Česká republika ratifikovala Úmluvu o lidských právech. Podle této úmluvy je diskriminace národnostních menšin v zemi Evropské unie nepřijatelná.
Největším argumentem iniciátorů novely je, že Rusové nebo lidé pracující pro RF prováděli sabotáže na území České republiky. A také to, že Rusové mohou být špioni ruské rozvědky, mají nějaké mytické povinností vůči tajné službě RF (faleš) a měli by sloužit v armádě Ruska, což je pro občana ČR nepřípustné. Obvykle chlapci a muži z Ruska, kteří nechtějí sloužit v ruské armádě, hledají jinou zemi a jiné občanství, aby nemuseli plnit tuhle„povinnost“ vůči vlasti.
Také je třeba zmínit, že podle statistik za rok 2023 více než polovina Rusů žijících v ČR jsou ženy (56,6 %), děti do 15 let tvoří 9,5 %. Tak s kým se snaží bojovat poslanci Sněmovny? S ženami a dětmi?
Začněme tím, že pro podání žádosti o udělení občanství, musí cizinec splnit řadu požadavků. Například, musí v zemi žít dlouhou dobu, složit jazykovou zkoušku a zkoušku znalosti českých reálií, být naprosto bezúhonný před zákonem, nepobírat žádné sociální dávky a pomoc od státu po celou dobu 10 let atd. Kromě toho, každý žadatel o občanství je během těchto 10 let několikrát podroben důkladné kontrole ze strany MV a BIS.
Poslední Rusové přišli do České republiky na začátku roku 2022. A to jsou lidé, kteří čekali na udělení víz celých 2 roky, jelikož konzulát ČR v Rusku nepřijímal žádosti kvůli pandemií Covidu. Dostali příležitost, která trvala velmi krátce před začátkem vojenské operace Ruska na Ukrajině. Zbytek dorazil ještě před březnem 2020. Všichni Rusové se sem přestěhovali na základě takových typů víz, jako jsou pracovní (nebo modrá karta) vízum, studentské vízum nebo vízum za účelem sloučení rodiny, azyl. Jiné typy víz pro plnohodnotnou emigraci Rusům nebyly dostupné. Ti, kteří přišli na základě pracovního víza a modré karty, byli pozváni českým státem k vyplnění nedostatku vysoce kvalifikovaných specialistů na trhu práce. Imigrační proces do ČR je nejkomplexnější v celé EU. A ti specialisté, kteří se sem stěhovali, si vědomě vybrali ČR jako nový domov, ačkoliv s jejich znalostmi a dovednostmi mohli se ucházet o práci prakticky v jakékoliv zemi světa.
Většinou jsou tito lidé působí v sektoru IT, medicíně, inženýrství, vzdělávání a vědě, bankovnictví a na různých manažerských pozicích. V ČR neexistuje program, který by poskytoval povolení k pobytu za nákup nemovitosti nebo podnikání (tzv. „Golden Visa“). A tudíž analytik Pavel Havlíček v článku Deutsche Welle poskytl falešné informace. Emigrace je zdlouhavý a náročný proces, který byl od března 2020 prakticky zastaven.
Studenti z Ruska si vybírali ČR díky vysoké úrovni vysokoškolského vzdělání, které mohli získat zdarma za podmínku studia v češtině. Existuje také další kategorie Rusů, kteří žijí v ČR. Jsou to političtí uprchlíci, disidenti, kteří získali status ochrany od českého státu. Takových lidí je v zemi pouze 117 a jejich počet se prakticky nezvýšil od začátku vojenských akcí na Ukrajině.
A nyní se podívejme, kdo je obviňován ze špionáže ve prospěch Ruska? Například, manželé Šapošnikovovi, kteří jsou podezřelí z účasti na výbuchu ve Vrběticích. Oba manželé měli od roku 1992 v ČR politický azyl, který získali na základě dokumentu o vyloučení Nikolaje Šapošnikova ze strany. Prohlásil se za politického disidenta. Ukázalo se však, že Šapošnikov byl vyloučen ze strany za krádež benzínu ve vojenské jednotce v ČR, kde sloužil v armádě SSSR. Jeho žena (Ukrajinka) také získala azyl na základě sloučení rodiny. Nikolaj pak získal občanství ČR po pouhých 8 letech, což vyvolává otázky o tom, na jakém základě? Tedy oba byli v takzvané skupině výjimek, pro které pan Exner navrhuje pokračovat v udělování občanství. Dlouhé roky byli obchodníci se zbraněmi. Ale BIS zřejmě jejich sovětskou minulost nezpochybňovala, i když se jednalo o nebezpečné zaměstnání.
Aleksandr Miškin a Anatolij Čepiga, zaměstnanci GRU, jsou obviněni z výbuchu na muničním skladu ve Vrběticích. Ve skutečnosti to byli Rusové, ale do ČR přijeli na několik dní s falešnými pasy Moldavska a Tádžikistánu na základě turistických víz. A rozhodně neplánovali svou budoucnost, kariéru a rodinu spojit s ČR.
Nový případ, který právě nyní vyšetřuje BIS, se týká policisty ČR, občana Gruzie, Levana Gurgenidze, který byl údajně agentem ruské rozvědky. Tento člověk zřejmě také získal české občanství v rámci výjimky, protože tento proces trval pouze od dvou do čtyř let (podle různých zdrojů) místo deseti. Kromě toho, během svého pobytu na základě dočasného povolení v zemi, již pracoval v policii ČR, bez dostatečné znalosti českého jazyka, což je obvykle pro běžné emigranty nedostupné.
Nakonec, poslední případ pokusu o žhářství autobusového depa v Praze. Vše, co víme o tomto případě z otevřených zdrojů, je to, že na 5 dní do Prahy přiletěl mladý muž z Kolumbie, Andrés Alfonso de la Hoz de la Cruz. A během jednoho dne se pokusil zapálit dva autobusy, které stály v depu. Nic se mu nepodařilo. Podle kamerového záznamu byl sledován a nyní je ve vazbě. Dále, pán premiér Petr Fiala sdělil, že muž byl najat ruskými speciálními službami k útoku na sociální infrastrukturu. V jeho telefonu policie našla aplikaci Telegram, ve které byl přihlášen do skupiny o žhářství. Také v ten den s ním byl neznámý Rus. Byly nalezeny nějaké vážnější důkazy nebo korespondence s Rusy v jeho telefonu? Nebo byly závěry o ruské účasti na operaci učiněné na základě toho, že Telegram je mezinárodní messenger, který vyvinul Rus Pavel Durov? V každém případě, tento člověk nemá ruské občanství a nežije na území ČR. O Rusovi, který byl spolu s žhářem, nejsou žádné informace.
Takže můžeme dojít k závěru, že není žádná potřeba nutit Rusy zřeknout se svého občanství. Koneckonců to nepomůže zlepšit bezpečnost státu v boji proti špionáži a sabotážím. Gruzínci z tajných služeb, Ukrajinka-zbrojařka a Latinoameričan, stejně jako milovníci pohledů na věže katolických kostelů s falešnými pasy Moldavska a Tádžikistánu, málo připomínají ty, kteří prošli všemi kontrolami, složili všechny zkoušky jako třeba lékař nebo IT odborník, nemyslíte?
Tato novela byla zařazena do zákona Lex Ukrajina hned po prvním čtení. O ní vědělo jen málo lidí. Nicméně, Rusům se podařilo včas dozvědět o připravované bombě. Naprosto neznámí lidé se spojili, aby zabránili takové diskriminaci. Společně s Rusy proti tomu vystupují jejich čeští a ukrajinští partneři, čeští přátelé a kolegové, jakož i čeští úředníci. Například, zástupce ombudsmana ČR poslal ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi žádost o objasnění nutnosti této novely. Také mnoho poslanců z různých stran píše svým voličům dopisy rozhořčení a podpory, slibující, že nebudou hlasovat pro tuto diskriminační novelu.
Tisíce lidí se cítí podvedeny státem, protože ta neoficiální dohoda, kterou přijali a dodržovali, když si vybrali ČR jako svůj domov, bude státem jednostranně porušena. A důvodem k tomu bude pouze kolektivní vina, o jejímž nepřipuštění mluvili od prvních dnů války Ruska na Ukrajině premiér Fiala, ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, dokonce i ministr vnitra Vít Rakušan a prezident ČR Petr Pavel (o něco později prohlásil, že by bylo dobré internovat všechny Rusy jako v USA během 2. světové války). Protože, kromě nesympatie, neexistují žádné důvody pro diskriminaci celé národnostní menšiny po 10 letech života plně integrováné do české společnosti.
Kromě toho, Rusové v ČR již mají značně omezená práva pouze na základě kolektivní viny. Například, od okamžiku, kdy bylo zveřejněno vyšetřování výbuchu ve Vrběticích, zesílila se kontrola nad udělováním národních a dlouhodobých víz. A od začátku války na Ukrajině byly turistická a první dlouhodobá víza zcela zastavěná. Český stát také tvrdě postihuje studenty z Ruska tím, že jim zakazuje studium na řadě fakult a označuje je za hrozbu pro národní bezpečnost. Jaký byl důvod zákazu studia na fakultě „politických věd a mezinárodních vztahů“, „společenských věd se zaměřením na historii a kulturu Ruska“, „veterinární medicíny a lesnictví a ekologie“ a další? Mnoho studentů bylo vyhozeno z univerzit, i když byli v posledních ročnících studia. Ztratili možnost studovat podle vybraných oborů a v lepším případě, pokud se univerzita snažila vyjít vstříc, byli nuceni přecházet na jiné fakulty. Někteří se nemohli dostavit na zaplacené kurzy češtiny spojené s přípravou na vysokou školu kvůli vízovým omezením.
Také je všeobecně známo, že docházelo ke zrušení bankovních účtů i těm Rusům, kteří měli české občanství, neměli žádné vazby s Ruskem a veškerý svůj příjem získávali na území ČR.
Dále, Rusové žijící v České republice fakticky ztratili právo na sloučení rodiny a nemohou si k sobě domů nejen nastěhovat osamělé, staré rodiče (jednotlivé schválené případy), ale ani je jednoduše pozvat (úplný zákaz).
A slova Martina Exnera, kterými štědře naplňuje své sociální sítě, o tom, že můžete i nadále žít v ČR na základě dlouhodobého a trvalého pobytu, kupovat nemovitosti, studovat a platit daně, ale v případě potřeby vám tato povolení mohou odebrat, nutí všechny Rusy se cítit v ohrožení. Dokonce i ti, kteří již mají české občanství. Vždyť v podstatě, stát může s nimi dělat cokoliv bez varování, jak se to stalo s zákazem prodloužení pobytových a trvalých povolení udělených na nebiometrické pasy. Tehdy, během jednoho dne, pouze na základě příspěvku ministra zahraničních věcí Jana Lipavského na síti X, bez jakýchkoli oficiálních nařízení a změn v legislativě, MV ČR odmítlo prodloužit lidem povolení pobytu. Přičemž ministerstvo zahraničních věcí samozřejmě ví, že ruské velvyslanectví v ČR funguje extrémně špatně a pomalu. A získání nového biometrického pasu trvá několik měsíců.
Shrnuto a podtrženo. Jak lze vidět z výše uvedeného, k státní bezpečnosti, kterou se zakrývají iniciátoři novely, tento diskriminační krok vůči Rusům nemá žádný vztah. Bohužel, Rusové lépe než ostatní národy světa vědí, že ospravedlněním „státní bezpečností“ se porušují práva a svobody lidí a páchají se zločiny proti lidskosti a lidstvu. Opravdu chceme vidět ČR takovou?